Exlibris-8 kapitola

3. října 2014 v 12:30 | Lazurita |  Exlibris- Hotovo

Za Končími dveřmi......

Museli jsme sedět asi jeden den. Potom jsme se vypravili dál. Před námi se táhla dlouhá chodba. Na její konec jsme neviděli, takže jsme nevěděli co tam je. Žádné překážky tady nebyli což bylo divné. S Tenes jsme si rozuměli daleko víc než předtím. Netrvalo dlouho a povídali jsme si jen spolu. Najednou Garry prudce zastavil a já do něj vrazila."Stát" řekl a zíral před sebe. Nahnula jsem se abych viděla na co tak zíra a uviděla nějakou úzkou cestu."Víte jak to udělali Mayové, ke středu byli pasti čím dál horší, tohle bude asi to sami" řekl Garry.
Chvíli jsem jen zírala na tu cestu než mi došlo co to je. Garry natáhl ruku a řekl:"něco mi podej". Sáhla jsem do batohu a vytáhla sýr, netušila jsem kde se tam vzal a tak jsem mu ho podala. Garry ho pevně stiskl a hodil na uzkou cestu. Ze zdí se okamžitě jakmile se sýr dotkl podlahy vyřítili ohně a šípy. Garry se podrbal na hlavě."To by mě zajímalo jak tohle uděláme".
Bylo to poprvé co mi přišlo něco k smíchu."Dovolíš" řekla jsem, nečekala na odpověď a odstrčila ho.
Dala jsem ruce před sebe, rozevřela dlaně a soustředila se, z rukou se mi vyřítila voda. Zatopila celou úzkou chodbu a z té se vyřinula pára a šípi. Počkala jsem dokať se všechny šípy nevypotřebují a pak vodě dovolila odstoupit."Můžeme jít" řekla jsem jakoby nic a úzkou pěšinku přešla. Slyšela jsem jak mě následují a pokračovala jsem dál.


Došli jsme do nějaké menší místnůstky , na zdech byli diamanty a drahé kovy, také tam byly obličeje vytvarované z hlíny jak dělají indiáni. Na druhé straně byly dveře.Nervózně jsem se koukla na Tenes a Garryho."Tohle je zase můj parket" řekl Tenes a předešla mě. Dotkla se jednoho z diamantů a ten se rozzářil. Ze země vyjeli jehly, obrovské jehly které by okamžitě každého propíchli. Tenes se na nás podívala,"jste v pohodě"? Kyvli jsme a ona diamant vyndala a strčila ruku do místa kde byl. Chvíli tam něco kutila a pak diamant vrátila na místo."Můžeme projít"
Vstoupili jsme a nic se nestalo. Oddychla jsem si a došla až ke dveřím a otevřela je


Vyvalil se z nich oblak černé páry a zahalil nás. "Chytněte se za ruce" zavolal Garry. Okamžitě jsem v jedné ruce ucítila Tenesiinu a ve druhé Garryho. Společně jsme vešli do dveří a mlha zmizela. Nahradilo jí ostré sluneční světlo.Slunce. Otevřela jsem oči a zírala na nádhernou japonskou květinovou krajinu.
"Nadhera" ozvala se Tenesia.
Najednou se kolem nás mihl nějaký muž. Vyjekli jsme a couvli.
Muž nás však zpozorav a zamířil k nám."žijete"? Zeptal se.
Tenesia se za mě schovala a oči upírala na toho muže,"Pochopitelně že žijeme" řekla a celá se třásla.
Muž se zatvářil zklamaně."Neměli byste sem chodit, zde jsou pouze mrtví".
Zírali jsme na sebe a pak zase na něj,"Jak, jak se odcud dostaneme"? Zeptal se Garry.
Duch pokrčil rameny,"to záleží na vás, ale máte na to pouze půl hodiny, potom zemřete". Nato se rozplynul.
"Skvěle, čím dál lepší" zabručel podrážděně Garry a sedl si na trávu. Počkat, na trávu?
"Garry postav se" řekla jsem mu.
Zamračeně si mě změřil a postavil se. Začala jsem hrabat v trávě a odkryla kliku."Čas" houkla jsem na Garryho a ten mi automaticky odpověděl:"Deset minut". Nadechla jsem se a hrabala dál. Za asi pět minut, což mi potvrdili jeho hodinky jsem vyhrabala celé dveře."Otevři to dělej máme třicet sekund" zaječel zděšeně Garry a já dveře prudce otevřela a propadli jsme se dovnitř. Najednou se před námi otevřeli další dveře a já jen stihla zaregistrovat nápis: Za Končícími dveřmi. Potom jsme jima proletěli a ocitli se v nějaké místnosti, velké a kruhové. Před námi byly dva trůny.



Pokračování příště........
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama