Sea Book-7 kapitola, Dostanu bezva výpravu na smrt

12. listopadu 2014 v 13:15 | Larurita |  Sea Book

Dostanu bezva výpravu na smrt

Ráno bylo bezva, trochu to schrnu. Právě jsem se dozvěděla že jsou egypští bohové a byla jsem obvyněna z krádeže nějaké knížky která má patřit tátovi aby mohl lépe ovládat vodu. No prostě nic zajímavýho. Takže jsme pochopitelně měli nějakou schůzku či co a museli jsme udělat nějaké nesmysly. Hned po schůzce jsme měli uspořádat výpravu, byla jsem zvolena jako velitel této bezva výpravy na smrt.Účel výpravy? Víc než jasný! Sebrat skupinu polobohů, zmizet, zabít pár nestvůr co se nám postaví do cesty, najít zloděje tátovi knyhy. Sebrat mu jí, vrátit jí tátovi a konec. Je jedno jestli při tom umřeme, skvělá výprava. Můj výběr polobohů byl jednoznačný. Percy a Harry, nikdo jiný. Dobrovolně se přihlásil Richard, ale naštěstí mohou vyjít pouze tři. Ale stejně mu to dovolili, prostě veřejná nespravedlnost. Přemýšlela jsem co jsem provedla, zatímco jsme si balili na cestu. Najednou do srubu nakoukl Richard. "Vypadáš nějak naštvaně". Řekl udiveně.
Prudce jsem se otočila, "ne, je to nejlepší den v mém životě" řekla jsem ironicky. "Vůbec mi nevadí že jdu na výpravu a pravděpodobně umřu, ještě ke všemu se mnou jde Áreuv synáček který mě na tu smrt úhledně upraví. Už se těším".
Chvíli na mě zíral než mu došlo co jsem to řekla, pak jen zatřepal hlavou a řekl:"Cheiron ti chce něco říct, máš jít za ním, je v hlavní budově". Pak odešel a já vztekle šla za Cheironem.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Cheiron byl zase vmáčknutý ve svém kolečkovém křesle a sotva mě uviděl po tváři se mu rozlil úsměv. "Mám pro tebe výbornou zprávu, musíš najít velkého Dáje a poprosit ho o pomoc".
Povytáhla jsem obočí. "Jakého Háje"?
Cheiron protočil oči. Vy dyslektici, hyperaktivní a k tomu dyslektik, to je nejhorší. Ne Háje ale Dáje"
Kývla jsem,"to je všechno"? zeptala jsem se potom kývnutí.
Cheiron mávl rukou že ano a že můžu jít.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Seděla jsem na postely v Poseidónovo srubu a nevěděla co dělat, měli jsme vyrazit až ráno. Najednou dovnitř vtrhl Percy a naštvaně nadával. Udiveně jsem se na něj podívala,"Co se stalo"? zeptala jsem se. Ani se na mě nepodíval a jen prohlásil:"Nic"! Pokrčila jsem rameny a vyšla ze srubu. Ušla jsem sotva pár metrů a zastavil mě nějaký táborník."Doinýsos ti vzkazuje, že Percy jít nemůže, takže s tebou půjde Richard" vykulila jsem vztekle oči,"Cože"?! Taborník mi to zopakoval a pak odběhl. Nasupeně jsem se tedy vydala do kopce k hlavní budově. Rozrazila jsem dveře a vstoupila dovnitř. Dionýsos zrovna nadšeně mlel něco ovínu které držel v ruce. "A jé" ozval se Cheirón. "Já to říkal že bude naštvaná". Dionýsos jen mávnul rukou a dál mlel něco o jeho víně. Bouchla jsem pěstí do stolu a nasupeně si je oba změřila. "Proč musí jít ten magor Richard"? zeptala jsem se naštvaně. Cheirón si mě přísně změřil. "Tak za prvé, není to magor a za druhé. Dva Poseid=onovo potomci jsou až moc nebezpeční". Znovu jsem práskla pěstí do stolu. "Fajn" zařvala jsem a vyšla z hlavní budovy a pořádně za sebou práskla dveřmi. Šla jsem rovnou do Poseidónovo srubu a posadila se na postel. Najednou ke mě nakoukl Harry. "Musíme zmizet, Dionýsos tu není , někam šel. Richard je připravený. Musíme to urychlit. Kniha je velmi mocná a musí se hned najít" řek a mávl na mě rukou ať si zbalím. Okamžitě jsem si balit začala. Zbalila jsem si náhradní dvě zbraně a skládací luk a pár oblečení a taky si zapnula na ruku hodinky aneb štít. Hned co jsem přibalila ještě pár věcí jsem vystřelila ze srubu a rozeběhli se s Harrym pro Richarda. Za chvíli jsme už uháněli z kopce. Najednou jsem za sebou uslyšela dusot kopyt. Ohlédla jsem se. Cheirón! "A sakra" zamumlala jsem a ještě přidala. Harry na mě něco pokřikoval, ale já ho nevnímala a pelášila dál. Jestli mě chytí, mám po výpravě a po všem. "Dělejte" zaječel Richard a otevřel dveře nějakého auta. "Ty umíš řídit"? zeptala jsem se ho udiveně. "Všechno je poprvé" utrousil a spolu s Harrym jsem si vlezli do auta. Richrad skočil za volant a nastartoval. Vyjeli jsme a Richard málem Cheiróna zajel. "Jedeme na smrt" zaúpjela jsem. Richard se jen zašklebil a vyjeli jsme na dálnici


Pokračování příště.............
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama