Aichi- Hurikán- 4 kapitola

23. ledna 2015 v 14:22 | Lazurita |  Aichi- hurikán

4 Kapitola

Vešli jsme do velké místnosti hotelu jménem Paris soul. Všechno tu bylo udělané ve francouzkém stylu. A ještě ke všemu to tu bylo nepříčetně drahé. "Opravdu tady chceš přenocovat?" zeptal se mě Daiki a nakoukl mi přes rameno. Najednou se k nám přitočila nějaká žena. Měla na sobě zástěru umazanou od šlehačky. Tmavé vlasy svázané vzádu v dlouhém copu. Měla modré oči a na sobě služební cukrářské šaty. Mohlo jí být tak dvacet. Pak se otočila a zamířila pryč. Z nějakého pokoje vyšel nějaký kluk. Ten teď zcházel po schodech. Najednou nás uviděl a ztuhl uprostřed pohybu. Zůstal na nás zírat. Všichni tu působili celkem normálně, daleko víc než já s obarvenými vlasy na modro. Nebo i ostatní co byli v mé skupině. "Proč na nás tak zírá?" zeptala se mě Sakura. Pokrčila jsem rameny a koukla se na toho kluka. Ten najednou vyletěl po schodech nahoru a zmizel nám z očí. "Tak to bylo divný" řekla Lu a podívala se na mě. "Radši si koupíme na jednu noc ten pokoj a zítra vypadneme" řekla a já kývla. "Dobrý nápad" řekla jsem a vydala se k sekretariátu. Sekretářka se na nás koukala jako na někoho kdo není normální. No, my vlastně normální nebyli. "Dva pokoje po dvou" řekla jsem a ona nám podala klíče.. Jeden jsem podala Daikimu. "Máte pokoj se Saky, já s Lu" řekla jsem a Daiki krátce kývl a vzal si klíče. Vyšli jsme po schodech. Můj a Luin pokoj měl číslo 33. Otevřela jsem dveře a ještě zaregistrovala kštici tmavých vlasů toho kluka ze sousedních dveří. Naše pohledy se na chvíli střetli než za sebou kluk práskl dveřmi a zmizel mi z očí. Lu mi poťukala na rameno a vtáhla mě dovnitř. Sedla si na postel potaženou béžovým saténem a hleděla na mě.
"Co ten kluk může chtít?" zeptala se mě
"Jak to mám vědět? Je nějakej divnej. Asi se ho půjdu zeptat" řekla jsem a vstala. Lu souhlasně kývla a hleděla na mě. Já vstala a šla rovnou ke dveřím toho kluka. Zaťukala jsem a dveře se otevřeli na škvíru a objevili se azurově modré oči. "Co pořád máš? Proč za námi pořád lezeš?" zeptala jsem se ho a než jsem stačila zareagovat, vtáhl mě dovnitř. "Héj" obořila jsem se na něj, ale on mi dal ruku před pusu. Zamrkala jsem a on mě pustil. "Jsem jako vy, musíte se ukrýt" řekl a vyhrnul si tričko. Přes mmísto kde měl játra se mu táhla dlouhá jizva. "Bude to čím dál , jdou po všech orgánech které mají nějakou moc" řekl a zase si tričko schrnul. "A ještě něco, znám vás všechny. To jsem já, Jackson, Stron Jackson. Miku pamatuješ si na mě?" zůstala jsem na něj zírat. "Ne, to- to není možné. Jackson umřel, zabil ho blesk" řekla jsem a hleděla na něj. Povzdechl si. "A tak získal Jackson svou moc. Blesky" řekl a koukl na mě. "Miku musíš mi věřit, pamatuješ si když jsme byli malý? Nikdo z nás netušil co se z nás stane. A já ji měl rád. Miku, měl jsem jí rád daleko víc než jen jako kamarádku. Miloval jsem jí. Ale to už je pryč. Tobě je šestnáct a mě sedmnáct. Musíš utéct. Tobě nic sebrat nesmí" horlivě vykládal a gestikuloval rukama. Natáhla jsem ruku a dotkla se jeho tváře. "Jacksone" zašeptala jsem ale pak zatřásla hlavou. "Je tu ještě někdo kromě tebe?" zeptala jsem se ho. Kývl hlavou. "Jedna žena, dělá v kuchyni cukrářku" řekl a já si vzpoměla na tu ženu u sekretariátu. "Musím všechny sehnat. Sejdeme se tady" řekla jsem a vyběhla ze dveří a vrazila do Sakury. Daie měla v patách. "Něco jsme zjistili" řekla a já kývla. "Já taky" najednou se odněkud vynořila Lu. "Já taky" řekla.
Jen jsem na všechny vyjeveně zírala a pak je zatáhla do Jacksonova pokoje. Ten se ke mě otočil. "To bylo rychlé" usmál se. Lu na něj vykulila oči. "Ty seš-ty seš- nemáš být nahodou mrtvý?" zeptala se a já jí praštila do ramene. "Coje?" ptala se a masírovala si rameno. "Nic, je živej. Není po smrti. Je jako my" řekla jsem a Sakura ho začala obcházet a prohlížet si ho. "Mělo mě to napadnout" řekla a podívala se na něj. "Je tu ještě někdo kromě tebe?" zeptala se.
Odpověděla jsem místo něj. "Ta žena ze sekretariátu" a Jackson kývl. "Musíme ji odtamtud dostat" řekl.
Najednou se prudce otevřeli dveře a dovnitř vešla sekretářka. "A mám vás" řekla




Pokračování příště..............
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aappetcelpmabs Aappetcelpmabs | E-mail | Web | 26. srpna 2017 v 0:29 | Reagovat

By dealing together, two of you can address problems of self-esteem and mutual trust.  Thus, when the muscles inside the penile area are relaxed, more blood will enter the penis and a harder erection will occur.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama